Hyperaktivita - její projevy a řešení

Dobrý den mám 7 letou dceru,která me neposlouchá zlobý a nespí nevím si rady nemám žadnou autorytu ,a musím neustále vyimíšlet aktyvitu abychom měli aspon o výkendu klid snažím se ji vysvětlovat co se smí a nesmí ale neposlechne ,aš se musím,rosčílit jak jí mohu pomoci diky za odpovět

Dobrý den,taky mám doma tzv.živější dítě.Chodí už do první třídy a stále bojujeme.O hodinu sice vydržíme být v klidu a dávat pozor,máme i dobré známky,jenže co je to všechno platný,když se ho chce jeho učitelka zbavit.I přes dobré známky ho chce dát do zvláštní školy.Jak je tohle vůbec možný.Když si s takovými dětmi neumí poradit pedagog,tak co tam vlastně vůbec dělá?Nebo je to normální,že hyperaktivní děti končí ve zvláštní škole,jen proto že je živější než ostatní? I takovéto děti jsou přece chytré,tak proč jim schazovat jejich sebevědomí?Nechápu jednání těchto lidí,kteří se takto těchto dětí prostě zbavují.

Já mám doma klučinu 2 roky. Všechny ty příspěvky co tady čtu jsou jak můj každodenní život. Rozlitý pití, vypínání televize, neustále otevřená lednička, pořád by luxoval, miluje pračku a když může bušit do notesu, tak je nejšťastnější. Taky už jsem úplně hotová a vynervovaná. Mě ještě přidává to, že přítel jezdí domu jenom na víkendy, protože je přes týden pryč. Já jsem pak nervní a na malýho křičím a pak je mi to líto. Asi se budu muset poradit s dětskou doktorkou co dál. Mamča mi říkala, že bratranec byl taky takovej živej a že měl od doktorky nějaké léky na uklidnění. Nejhroší je to opravdu s tím spaním. My usínáme tak v půl jedenácté, takže na sebe nemám opravdu ani chvilinku.

jsem rada,ze v tom nejsem sama.mam dvouleteho syna a kazdy den brecim,jsem z neho vycerpana,na prasky.V noci nespi,pres den tak hodinu.budi se s krikem,ktery pretrvava cely den.je sileny nervak,nezajimaji ho hracky,dlabe do zasuvek,rozliva caj po byte,nic nenecha na pokoji a kdyz se mu neco nelibi bije hlavou o zem,stenu,skrin.neposedi na jednom miste porad beha a je hrozne na me zavisli.nemuzu nikam bez neho.nikdo ho nechce hlidat,protoze celou dobu co jsem pryc rve rve.uz jsem snim byla tolikrat na pohotovosti protoze mel uz tolik urazu a ja se mu venuji co nejvic muzu,ale potrebuji taky nekdy uklidit,navarit a mam jeste dceru,ktera je v prvni tride a te se musim taky venovat.je to sileny kolotoc ktery uz nezvladam a nepomaha nic.

Dobrý den.Mám syna kterému je dva a půl roku a podle toho co tady píšete,tak asi mám stejný problém jako vy. Můj syn je asi taky hyperaktivní.Je nesoustředěný,neposedí na jednom místě,běhá tam a zpět,neumí si hrát s jednou věcí ani pět minut,neustále provádí věci,které nesmí dělat např: neustále otvírá a zavírá lednici a mrazák,vypíná a zapíná televizi,zapíná a vypíná počítač,poštuchuje svou mladší sestru,bere jí z ruk hračky,ubližuje ji,rype do zásuvek,vylívá čaj po zemi,nevolá na nočník raději se počůrá do tepláků a to jednu dobu tak pěkně volal na nočník.Nemá sice astma ani netrpí na alergie ale mívá dost často záněty dýchacích cest a záněty středního ucha,to nevím jestli se na to vztahuje. Každopáně mám pocit,že svého syna nezvládám. Nevím jestli jsem já někde něco špatně udělala a nebo je to opravdu v něm. Nemůžu s ním ani nikde na návštěvu,neposlechne mě ani náhodou. Má ze mě lufta. Tak sned nám poradí nějaký odborník. Jestli ho dám do školky tak at s ním vychovatelka nemá potíže,to nevím co bych pak dělala,bít ho nechci tím se nic nevyřeší. I když dostává na zadek ale to asi každé dítě. Člověk ho okřikne a on hned začne pištět,hrůza. Sned se to zlepší.

My máme teprve 8 měsíců ale podle tohoto článku mi připadá ze máme stejný problém.Už od 1.měsíce spinká dopo 30min.,po obědě tak hodinu.Alergickou reakci už bohužel prodělala.V kočáre nechce být dýl než 30min. a to vozím spoustu hraček.U jídla se pořád přetáčí,leze.Zasytí největší hlad 60-ti ml a potom ji už jenom chytám a zkouším jestli si ještě vezme.V noci se pořád budí,hned leze i se zavřenýma očima.Pořád doufám ze se změní ze je jen živější ale už tomu sama přestávám věřit

Mám syna již odrostlého a podle článku, který jsem si se zájmem přečetla, jsem musela konstatovat, že jsem to vlastně taky měla doma. Roztržitost, nesoustředěnost, ztrácení věcí, honem sem, honem tam i ta alergie a astma..dnes je už trochu zklidněný, ale astma přetrvává..

Můj syn byl jak se říká hyperaktivní, nebylo mu to diagnostikováno, ale projevoval se jak je popisováno v článku. Když bylo venku ošklivo a nemohl ven, věčně někde visel, nejlépe hlavou dolů. V první třídě začal hrát hokej, chodil unavený z tréninků a bylo po hyperaktivitě. Před 30ti lety se to tak asi nebralo.

Mám syna hyperaktivního má u neurologa diagnostikováno ADHD. Ve škole ho v první třídě chtěli přeřadit do zvláštní školy, protože neustále vyrušuje o hodině. Musela jsem hodně bojovat. Vůbec nikdo nechtěl reagovat na lékařské zprávy. Začali jsme cvičit percepční metodu u soukromé psycholožky a výsledky se dostavily. Po dvou letech už nevyrušuje, ale bohužel nesoustředěnost ještě přetrvává. Máme i psychovolkmena. Rodiče zlobivých dětí ani neví jaké usilí nás to stojí, aby dítě obstálo v normální škole.

Od chvíle, co se u nás ví o existenci hyperaktivity, je tento pojem, myslím, trochu nadužíván až zneužíván. Jen trochu živější dítě je nazváno hyperaktivním a rodiče tím omlouvají jeho zlobení či nevhodné chování. Přitom skutečná hyperaktivita opravdu není žádná legrace a rodiče, kteří bez problémů zvládají hyperaktivní dítě, by měli mít svatozář...