Hyperaktivita

Dětská hyperaktivita a “éčka” v potravinách

Michaela Kopřivová
05.02.2013

Čím dál více dětí má potíže s hyperaktivitou a poruchami pozornosti. Mluvíme o hyperkinetické poruše neboli ADHD syndromu (zkratka z anglického Attention Deficit Hyperactivity Disorder). Jde o poruchu nervového vývoje a chování, která je do jisté míry podmíněna dědičností. Na jejím vzniku se ale podílí řada dalších aspektů. V podezření jsou například potravinová aditiva, lidově „éčka“.

Spojitost mezi potravinovými aditivy a hyperaktivitou vypadá jako zcela současná záležitost, ale ve skutečnosti ji popsal již v roce 1973 americký pediatr a alergolog Benjamin Feingold. Od té doby vznikla řada studií, které se touto problematikou zabývají, a zvláště ty starší žádnou jasnou souvislost neprokázaly.

V poslední době se však množí metodologicky lépe uspořádané vědecké práce, které naznačují, že vysoký příjem „éček“ může skutečně za vznikem ADHD stát, a pokud ne přímo za vznikem, tak rozhodně za zhoršováním symptomů (nepozornost, impulsivita, přehnaná aktivita, horší akademické výsledky) a také za častějším výskytem přidružených potíží, jako je astma, ekzémy, bolesti hlavy apod.

Proto některé evropské zdravotnické autority doporučují rodičům dětí s diagnózou hyperkinetického syndromu omezit určitá potravinová aditiva, převážně barviva.

Éčka, která mohou podporovat hyperaktivitu

E110 - Žluť „Yellow sunset“ (potravinářská žluť 3)

Jde o žluté až oranžové barvivo, které se využívá k dobarvování nealkoholických nápojů, zmrzlin, sladkostí, mléčných i pekařských výrobků. Může být obsažen v meruňkovém džemu, marcipánu, hořčici, žvýkačkách, lízátkách či v instantních polévkách. Bývá v některých  typech pudingových prášků (vanilkový) nebo želé prášku (ovocné želé s broskvovou příchutí), v perníku, v bonbónech, v různých obarvených směsích procukrovaného ovoce (např. ananas), v dortech, v sirupech a prášcích na výrobu nealkoholických nápojů, v matjesech, pomazánkách z tresky apod.

Použití této látky je zakázáno v Norsku a Finsku, plánuje se její zákaz ve Velké Británii a organizace FDA podala návrh na zakáz v EU. V USA i ČR je její použití povoleno.

E122 - Azorubin (potravinářská červeň 3, Karmoisin)

Používá se v instantních polévkách, jogurtech, marmeládách, marcipánu, cukrovinkách, dortovém červeném želé, v pudincích (malinový), ve zmrzlinách, nealkoholických nápojích, sirupech či koncentrátech (malinový, černý rybíz, zahradní směs).

Před vstupem ČR do EU byla tato barviva zakázána, nyní jsou však povolena. V USA je použití Azorubinu zakázáno.

E102 - Tartrazin (potravinářská žluť 4)

Světle oranžový prášek. Používá se v nápojích a prášcích na výrobu nápojů (broskev, citron), čokoládách, v proslazeném a kandovaném ovoci, v omáčkách z plechovky, v koření a polévkách, v hořčici, v méně kvalitním wasabi a různých wasabi pochoutkách, v cukrovinkách (žvýkačky, cereální pochoutka s jablky a skořicí, trojbarevný kokos, pudingový prášek vanilkový, lízátka a zmrzlina).

V ČR je toto barvivo povoleno k barvení mnoha druhů potravin. V posledních letech je snaha jeho používání omezit.

E124 – Ponceau 4R (potravinářská červeň 7)

Syntetické, jasně červené barvivo. Patří do skupiny tzv. azobarviv. Obsahují jej kečupy, marmelády, jahodové kompoty, pudinky (jahodové, malinové), žvýkačky, perníky, lízátka, limonády, zmrzliny, mléčné výrobky, zákusky (dorty, punčové řezy) a rybí výrobky.

V některých zemích včetně USA je jeho použití zakázáno.

E104 - Chinolinová žluť (potravinářská žluť 13)

Jedná se o zeleno-žluté barvivo, které nalezneme v omáčkách, nealkoholických nápojích, cukrovinkách (bonbóny, tyčinky), v hořčicích, sušenkách, žvýkačkách, mléčných výrobcích, koláčích či pudincích.

E129 - Červeň Allura AC (potravinářská červeň 17)

Jedná se o souhrnný název pro celou řadu červených barviv. Používají se k barvení salámů, koktejlových krevet, moučníků, dezertů, limonád, kandovaného ovoce, cukrovinek (žvýkačky, tyčinky bonbóny).

E211 - Benzoan sodný (Benzoát sodný)

Je to bílý prášek, který není na rozdíl od předešlých éček barvivem, ale konzervantem. Především v kyselém prostředí zamezuje množení kvasinek a plísní. Najdeme jej velmi často v nealkoholických nápojích, ochucených minerálkách, v dětských nápojích, v nealkoholickém pivu, okurkách ve sklenici, hořčicích, v různých steakových omáčkách, sójových omáčkách, v džemech, v oblíbených majonézových salátech, šunkových závitcích, výrobcích z ryb a v dalších potravinách.

V ČR je použití této látky omezeno na nezbytně nutné množství do vybraných druhů potravin.

Autor: Michaela Kopřivová

Kosmetika může být i zrádná
Zastavte čas a zůstaňte mladá

Další články

Lze zvrátit diabetes 2. typu změnou životního stylu?
Zdravý život

Lze zvrátit diabetes 2. typu změnou životního stylu?

Podle studie zveřejněné na sklonku roku 2012 se zdá, že diabetes lze zvrátit změnou životního stylu. Má to však háček. Nesmíte s novým, zdravým životním stylem přestat. Navíc je po ...

Pijme horkou vodu
Voda a hydratace

Pijme horkou vodu

22.01.2013

Číňané jsou mimo jiné známí také tím, že jejich běžným nápojem je teplá či horká voda. Naopak Evropanovi se může zdát tento zvyk poněkud výstřední a nenormální. Horká voda je pro n ...